Díky lékům mám srdce i cévy stále zdravé a mohu být aktivní

Díky lékům mám srdce i cévy stále zdravé a mohu být aktivní


Kdy a jak jste se dozvěděla, že jste zdědila familiární hypercholesterolemii?

O své nemoci jsem se dozvěděla v 18ti letech, kdy na doporučení ošetřujícího lékaře mé maminky (v té době MUDr. Češka) jsem byla na kontrolním odběru. Od té doby se s familiární hypercholesterolemií léčím.

Součástí vyšetření v metabolické poradně je i stanovení rodinné anamnézy. Od koho jste FH zdědila? Co další přímí příbuzní, léčí se a s jakými úspěchy?

Matka i otec měli v poměrně časném věku oba infarkt myokardu, matka se přes 30 let léčí s FH, otec bral léky také, ale v centru preventivní kardiologie veden nebyl. Zemřel letos ve věku 84 let v důsledku stáří. Bratrovi byla rovněž diagnostikována FH, bohužel ve 34 letech na infarkt zemřel. K lékaři chodil pravidelně, léky bral. Bohužel životosprávu neupravil, ať již dietní opatření nebo kouření, rovněž měl práci spojenou se stresem. Dle mého soudu podcenil prevenci.

Nejcitlivější vazba pro matku jsou děti. Máte dvě dcery – jak se zachovala nevyzpytatelná genetika k nim? Jak se s tím mladý člověk vyrovnává – dětství, puberta, cesta k dospělosti, samostatnosti a zodpovědnosti?

U starší dcery Johany byla diagnostikována stejná forma onemocnění, tedy FH, asi ve věku 10 let. Mladší dcera toto zatížení nemá. U starší dcery jsme museli upravit jídelníček. Vzhledem k tomu, že jsme se pravidelně vyhýbali smaženým a příliš tučným jídlům, byla na tuto stravu zvyklá. Nicméně na rozdíl ode mne si musela začínat zvykat na vyřazování oblíbené čokolády, nutelly, tučných jogurtů a občasné návštěvy fastfoodů.

Součástí života s FH je nejen nezbytná medikace, ale dodržování pravidel zdravého životního stylu. Jak jste si poradila s úpravou jídelníčku? Akceptují ho i další členové rodiny?

Úprava jídelníčku problém nebyl, protože zeleninu i ryby mám velmi ráda a pokud
si manžel chtěl dopřát něco nezdravého, předpokládám, že to řešil v pracovní dny v době oběda, takže doma rozhodně žádné stížnosti nebyly (smích).

Pohybové aktivity stimulují kardiovaskulární systém, pomáhají odbourávat stres a jsou doporučovány lékaři všeobecně, pacientům s FH výrazněji a důrazněji. Co byste poradila vy?

Musím se přiznat, že co se pohybu týče, vlastně až donedávna jsem nic aktivně nedělala,
spíše rekreačně a výjimečně. Ale každá matka má jistě stejný kolotoč, práce, malé děti, kroužky, domácnost, prakticky ani nebyl čas na sebe. V posledním roce, kdy jedna dcera je již na vysoké škole a druhá ve druhém ročníku na střední škole, mám na sebe mnohem více času a začala jsem pravidelně cvičit jógu – která je mimochodem výborná na stres – a minimálně dvakrát týdně chodím běhat 4 až 5 kilometrů, přes zimu jsem běhání vyměnila za pás, takzvané heaty.

Léčba familiární hypercholestrolémie se vyvíjí a s ní především léčebné možnosti. Jak a čím vás léčili v začátcích? Byl nástup statinů, případně ezetimib, pozitivní změna? Dlouho očekávaný vstup inovativních léků inhibitorů PCSK9 na náš trh doprovázela i řada studijních programů. Byla jste do takového programu zařazena? Patříte k „čekatelům“ na inovativní léčbu?

Na počátku léčby mi byly nasazeny pryskyřice, které se rozpouštěly ve vodě, a to, musím přiznat, nebylo úplně ideální – špatná chuť, nepříjemná konzistence. Naštěstí se brzy na trhu objevily statiny a s těmi jsem žádné problémy neměla, ani vedlejší účinky jsem nezaznamenala. Samozřejmě, člověk si musí zvyknout, že již od mládí pravidelně užívá léky, na které nesmí zapomínat. To, že mi zemřel v poměrně mladém věku bratr, rozhodně přispělo k mému uvědomění si závažnosti celé léčby. V uplynulých dvou letech jsem se účastnila studie, šlo o testování injekční aplikace léku, který se užívá pouze jednou za 14 dní (inhibitor PCSK9 – pozn. red.). Výsledky prý byly vynikající. Rozhodně bych o tuto léčbu do budoucnosti měla zájem.

Velice děkuji za upřímná slova. Co byste našim čtenářům vzkázala na závěr?

Přístup lékařů i sester a celková péče v Centru preventivní kardiologie v Praze je příkladná a rozhodně bych doporučila všem, kteří mají problémy s cholesterolem, aby neváhali a přihlásili se. Mějte na paměti, že familiární hypercholesterolemie je zcela nenápadný a tichý, zato však velmi nebezpečný nepřítel. Přestože se léčím již 30 let, mám díky lékům srdce i cévy stále zdravé, mohu být aktivní a nejsem ničím omezena. Kdybych prodělala infarkt tak, jako moje maminka ve čtyřiceti letech, byl by můj život nesrovnatelně komplikovanější, pokud by vůbec ještě nějaký byl.

Zdeňka Cimická