Jak jsem se setkala s FH

Jak jsem se setkala s FH


Nebudu vyprávět zajímavý superpříběh, podělím se jenom o svoji zkušenost.

Rozhodnutí odejít do důchodu na sebe vázalo řadu změn. Bydlení v Praze jsme vyměnili za venkov. Pokračovat v práci na částečný úvazek vzhledem ke vzdálenosti dosavadního působiště nebylo reálné. Jako kantorka jsem byla zvyklá na kontakt s lidmi, s mladými lidmi, a tak se ráda vracím, ale už jen na návštěvu. Každá životní etapa někdy skončí, a – další začíná.

Z mého pohledu nová výzva. Je čas dohonit to, na co jsem neměla čas, co jsem si nemohla dopřát z důvodu povinností pracovních i rodinných. Konečně je čas na kulturu, výlety, četbu, zahrádku a naše psí miláčky, čas oprášit zanedbávané přátelské vztahy…

Není toho málo, co bych ještě ráda zvládla. V tu chvíli „zablikala“ v hlavě žárovčička. Mám na to? Vždyť mého věku se můj otec nedožil. Deset let předtím měl první infarkt, přidala se cukrovka. A jeho maminka zemřela, když mu byly tři roky. Prý na srdce…

Praktický lékař byl velmi vstřícný, výsledky vyšetření máte v normálu až na – cholesterol. Vyšší? Vysoký!! 10mmol/l!! Dieta? Také, ale i prášky. A tak jsme se téměř rok navštěvovali v dvouměsíčních intervalech, krev, výsledky, navýšení nebo změna medikace – cholesterolu se dolů nechtělo. Poté pan doktor pravil, že už pro mne více udělat nemůže, s velkou pravděpodobností prý u mne jde o genetickou záležitost. Doporučil mi návštěvu lipidové poradny.

Tak jsem se tedy setkala s familiární hypercholesterolémií. Tak jsem se ale také setkala s báječnou, usměvavou a nekonečně optimistickou paní doktorkou. „S tím si poradíme!“ Slova, která nastartovala moji důvěru k lékařce a zmobilizovala zájem a chuť maximálně spolupracovat.