Pohybem ke zdraví a vitalitě

Pohybová aktivita


Fyzická aktivita snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění přímo i nepřímo tím, že ovlivňuje ostatní rizikové faktory. Zahrnuje lepší prokrvení srdečního svalu a zvýšení jeho výkonnosti a odolnost vůči nepříznivému působení rizikových faktorů. Mezi mechanismy, jimiž pohybová aktivita příznivě ovlivňuje riziko srdečně-cévních onemocnění, patří snížení krevního tlaku, pokles krevních tuků, zlepšení cukrovky a samozřejmě pokles hmotnosti.

Obecně lze doporučit jakoukoli pravidelnou fyzickou aktivitu, která trvá nejméně 30 minut nejméně pět dnů v týdnu. Alternativně je možné cvičit 2x 15 minut denně. Důležité je pohybovou aktivitu provádět nepřerušovaně, pak lze očekávat příznivé vlivy i na laboratorní parametry. Nejvhodnější (a nejjednodušší) je rychlá chůze, jízda na kole, plavání, tanec. Pro nemocné se známým onemocněním oběhového systému platí doporučení vyšetření zátěžovým testem k posouzení jejich fyzické zdatnosti a následné doporučení vhodné intenzity cvičení.

O takzvané aerobní zátěži hovoříme tehdy, když naše svaly pracují za dostatečného přísunu okysličené krve (typicky vytrvalostní pohybové aktivity střední intenzity, např. jízda na kole po rovině nebo do mírného kopce). Naopak anaerobní zátěž nastává v okamžiku, kdy nároky na svalovou práci překročí možnosti oběhového systému a sval pracuje za relativního nedostatku krevního zásobení, s nedostatečným zásobením kyslíkem a živinami (např. strmé stoupání na kole). Dříve bylo doporučováno vyvarovat se anaerobní zátěže, ale dnes se zdá, že krátkodobá anaerobní zátěž v průběhu převážně aerobní aktivity není škodlivá (jízda na kole ve zvlněném terénu).

Jaká intenzita fyzické zátěže je vhodná?

Pro nemocné s cévními problémy je třeba vhodnou intenzitu posoudit vyšetřením (nejčastěji zátěžové EKG vyšetření na rotopedu bicykloergometrie). Cílem stanovení intenzity pohybové aktivity je zvolit takový stupeň zátěže, který bude účinný (snižování hmotnosti, zvyšování trénovanosti, prevence kardiovaskulárních příhod) a současně bezpečný (nebude přetěžující). Obecně se doporučuje pohybová aktivita na úrovni 60–75 % maximální tepové frekvence (TF max). Maximální tepovou frekvenci lze vypočítat ze vzorce: TF max = 220 – věk (v letech). Například: TF max padesátiletého muže bude 170 pulzů za minutu a jeho doporučená tepová frekvence při cvičení je 102-127 pulzů za minutu.

Chůzí ke zdraví!


Zajímá vás, zda pohyb dokáže přemoci vrozené dispozice, zda je lepší usilovně cvičit nebo chodit, kolik je třeba týdně ujít nebo zda pohyb snižuje riziko vzniku infarktů a nádorů? Přečtěte si následující článek.

Onemocnění srdce jsou v České republice stále hlavní příčinou úmrtí. Mezi rizikovými faktory, které můžeme ovlivnit, se neustále dokola zmiňují kouření, vysoký krevní tlak, cholesterol v krvi nebo obezita. Na malou fyzickou aktivitu se často zapomíná . Rezignace je často dána tím, že dosažení cílů prostými režimovými opatřeními je považováno za nereálné a spíše z kategorie science-fiction.

Přesto řada nemocných odchází z ordinací s pevným odhodláním se svou fyzickou kondicí něco udělat. Doporučení lékařů však bývají vágní, nepřesná nebo naprosto nerealistická. Po několika sebezničujících hodinách v posilovnách, na cvičeních spinningu či aerobiku nebo sebemrskačském vypětí na rotopedu se nakonec nemocní této dobré myšlenky zříkají a vracejí se k sedavému způsobu života. Přitom pro většinu pacientů by zcela postačovalo d oporučení aktivity, která v zásadě mnoho nestojí, není spojena s žádným mimořádným utrpením a v dlouhodobém efektu má srovnatelný zdravotní dopad jako daleko intenzivnější aktivity – totiž obyčejné chůze. Na nesmírný účinek pravidelné chůze poukázalo mnoho odborných studií. V krátkém přehledu zmíníme alespoň základní fakta.

V důsledku genetické odchylky je porušena funkce LDL receptoru a dochází ke hromadění LDL-cholesterolu v krevní plazmě. U postižených osob jsou hladiny celkového i LDL-cholesterolu vždy výrazně zvýšeny, často jsou hodnoty celkového cholesterolu vyšší než 8 nebo 9 mmol/l. Cholesterol se může usazovat i v dalších tkáních ve formě takzvaných xantelasmat očních víček (drobných žlutavých bulek naplněných tukem), šlachových xantomů (podkožních hrbolků na hřbetu ruky a prstech, na lokti, koleni nebo zadním kotníku v podobě ztluštělé Achillovy šlachy) nebo bělavého proužku kolem oční duhovky.

Familiární hypercholesterolemie se mezi příbuznými přenáší autozomálně dominantně, což znamená, že v případě postižení jednoho z rodičů je pravděpodobnost onemocnění u dětí bez ohledu na jejich pohlaví 50%, a postiženo je také 50% sourozenců každého pacienta. Frekvence výskytu familiární hypercholesterolemie v populaci je asi 1:500, v České republice je tedy postiženo cca 20 000 jedinců. Familiární hypercholesterolemie není nakažlivé onemocnění, to znamená, že se nepřenáší běžným osobním kontaktem s nemocným nebo s jeho tělesnými tekutinami.

Zkuste nordic walking


  • Přirozený pohyb, koordinačně relativně nenáročný.
  • Vyšší aktivace svalstva zad, ramenních pletenců a horních končetin – upravují držení těla.
  • Zintenzivňuje metabolismus – vhodný při snižování nadváhy.
  • Pozitivní vliv na psychiku, snižuje stres
  • Pokud máte dignózu FH, je 50% šance, že FH bude Vaše dítě mít také